Komentáře: Svoboda volby versus diskriminace

Od: david mervart

david mervart — Sun, 05 Nov 2006 16:51:57 +0000

pokus o jiný pohled
>>(asi hlavně) Dane a Lído: možná vidím, od kterého patníku se rozcházíme (opravte mne, jestli se hodně mýlím).
Z pohledu č.1 (vašeho?), kde „stát“ je postaven naproti společnosti (tj. společnosti s jejím víceméně spontánním řádem trhu), vypadají zákonné úpravy primárně podezřele: jsou to arbitrérní nařízení, příkazy, které se pletou do něčeho, co by nejlépe fungovalo bez zasahování. (Proto i legislativa za pozitivní diskriminaci je v nejlepším případě dočasné nutné zlo, ale i tak je nebezpečná, neboť deformuje přirozené vztahy nabídky a poptávky).
Já jsem tu přes to „politické myšlení“, takže můj (klasicizující) předsudek mě vede k pohledu č.2.: „stát“, tedy spíš politické instituce včetně legislativy, je nakonec přece jen výraz naší kolektivní občanské vůle. „My“, nikoli „stát“ či „vláda“, se společně rozhodujeme o tom, jaká pravidla naší společné existenci, naší obci, dáme. A to společné „my“ zahrnuje i „zaměstnavatele“ i „matky“ i všechny jiné podrole. Tak zní social contract.

Od: martin fafejta

martin fafejta — Sun, 05 Nov 2006 14:42:23 +0000

Ženy s malými věčně nemocnými dětmi
Jak zaměstnavatel zjistí, že žena má malé děti, které jsou „věčně“ nemocné? Co když jsou věčně zdravé? A jak ví, že s těmi nemocnými nebude doma otec/babička/dědeček/paní na hlídání? Protože z vlastní zkušenosti otce a manžela vím o čem mluvím, musím říci, že v případě ženy s malými dětmi jde o diskriminaci na základě předsudku! A je jen dobře, když se zaměstnavatelům vysvětlí, ža takhle se to dělat nemá. Ono to je nakonec racionálnější nediskriminovat matky, zaměstnavatel má pak větší výběr.

Od: Lída

Lída — Sun, 05 Nov 2006 10:38:08 +0000

k racionálnímu rozlišování
Ženy s malými věčně nemocnými dětmi, muslimové o kterých nevíš jak jsou na tom s jejich vírou potažmo s „bojem s nevěrci“, cikáni o kterých víš, že mohou být nespolehliví a po staletí nedrží dané slovo, nemluví pravdu a nemají zábrany prakticky proti žádné činnosti porušující morálku. Ti všichni to mají těžké. Jejich jediná naděje je dokázat, že jsou úplně jiní než skupina do které patří. Ale v tom dokazování jim nemůže pomáhat zaměstnavatel, protože jeho hlavní funkce je vydělávat peníze a ne socialní politika. Když se nebude zaměstnavatel držet této zásady, zkrachuje. A myslím, že je nemorální od státu nařizovat zaměstnávání problematických osob a tím se zbavovat problému co s nimi. Jenom pokrytci mohou toto racionální chování zaměstnavatelů nazývat diskriminací nebo dokonce rasismem.

Od: Dad

Dad — Sat, 04 Nov 2006 09:46:09 +0000

Teď je otázka,
jestli lidé takto skutečně při svém rozhodování uvažují. Z mého pohledu zvažují veškerá pro a proti při zaměstávání osob jako při kupování spotřebního zboží. Tím, že nějakým způsobem něco přikážete, tak přece nic nezměníte. Ten problém se bude obcházet a vznikat další napětí. Vše se pouze zhorší.

Od: david mervart

david mervart — Sat, 04 Nov 2006 07:13:10 +0000

k racionálnímu rozlišování
Samozřejmě, že „důvodové zprávy“ k antidiskriminačním opatřením mohou citovat ekonomickou racionalitu, osobní zájmy a jiné kategorie, kterými jsme zvyklí běžně argumentovat. Ale ta skutečná dělící rovina nevede přece mezi racionalitou a iracionalitou, spíš jde o to, na které úrovni se budeme v té racionální úvaze pohybovat. Zaměstnavatel činí racionální (na jedné úrovni) diskriminační rozhodnutí nezaměstnat muslima, protože je větší statistická pravděpodobnost, že je terorista; Roma, protože je větší statistická pravděpodobnost, že bude mít problémy s pracovní morálkou; matku s dětmi, protože je větší statistická pravděpodobnost, že bude mít absence. Takové racionální volby ale pravděpodobně přispívají ke konfiguracím, které obecně nepovažujeme za šťastné a žádoucí: izolaci náboženské či etnické menšiny od normálních společenských a ekonomických struktur; nižší ochotu žen, které chtějí zaměstnání, mít také děti atd.
Proto mi ta volba MP3 nepřijde jako užitečné přirovnání.

Od: Dan

Dan — Sat, 04 Nov 2006 00:21:21 +0000

to robynson
Proto ty uvozovky přece (v prvním případě nejsou, protože šlo o parafrázi politického korektního uvažování. Já s vámi nemohu než souhlasit a rozhodl bych se stejně. Jen se nám rádoby správňáci Mirkové Dušínové a největší pokrytci mezi námi snaží namluvit, že se chováme špatně eticky a protože je to poměrně slabá argumentace, tak že se chováme špatně i sami ke svým zájmům.

Od: robynson

robynson — Sat, 04 Nov 2006 00:12:10 +0000

Výborné přirovnání
Je to velmi trefné přirovnání, jen mi není jasné, proč v případě, že autor souhlasí se svobodou volby a uznává právo zaměstnavatele na výběr zaměstnanců dle vlastních požadavků, dodává, že je to zároveň nemorální a iracionální. Dále bych podotkl, že nepřijmout muslima není iracionální volba, nýbrž naopak racionální. Předpokládám, že rozhodnutí zaměstnavatele vycházelo z úvahy, tedy rozumu: Teroristé se rekrutují z přívrženců jistého vyznání, tedy tyto přívržence v zájmu bezpečnosti nebudu přijímat. To je typický příklad racionálního (rozumového) rozhodnutí. Asi jako když je zkažené maso v mé kuchyni vždy od jednoho dodavatele a já s ním přeruším smluvní kontakt. Iracionální jednání by bylo naopak tento kontakt nepřerušit, a zkažené maso vyhazovat, případně jej servírovat hostům.

Od: Lukáš Jelínek

Lukáš Jelínek — Sat, 04 Nov 2006 00:04:50 +0000

Bývá to ještě horší,…
…protože někteří lidé se cítí diskriminováni už jen tím, že člověk nediskriminuje ty ostatní. Například tehdy, když je potrestají za něco, za co jsou trestáni všichni (tito lidé mají pocit, že právě oni by potrestáni být neměli). Nebo „jsou diskriminováni“, když by měli být vystěhováni kvůli neplacení nájmu, přestože ostatní jsou vystěhováváni také.

Od: hp

hp — Fri, 03 Nov 2006 22:20:43 +0000

diskriminace vořechovského 🙂
schválně, kolik lidí tě diskriminovalo nepřečtením tohoto textu…?