Reklama
 
Blog | Dan Vořechovský

Ekonomie není věda o penězích

Schválně, zkuste se zamyslet co vás první napadne, když vyslovím termín ekonomie. Co se vám vybaví? Bude to nějaký mladý nadějný finanční analytik z televize (nebo třeba Miroslav Ševčík objevující se často na Nově), budou to automaticky peníze nebo obecně činnost s penězi související nebo to bude prostě představa vědní disciplíny? Kdysi se říkávalo, že na VŠE (Vysokou školu ekonomickou) chodí studovat lidé, co nevědí, co jiného by měli studovat, tak trochu “nouzovka”. Jako by to o něčem vypovídalo. O tom, že ekonomie je vlastně nuda a víceméně jakési účetnictví nebo pokoutné věštění budoucnosti, které jsem rozebíral jinde.

Jak to tak bývá, předpoklady nebo dokonce snad předsudky, se s realitou často rozcházejí. Ekonomie vůbec není nudná a vůbec to není účetnictví. Ne, že by účetnictví v ekonomii nebylo důležitou kapitolou, ale rozhodně ne zásadní. Podstatu ekonomie v poslední době vystihl jistý americký profesor (Paul Heyne), jehož kniha byla po sametovce přeložena do češtiny jako “Ekonomický styl myšlení” a já bych to možná ještě zkrátil, “styl myšlení”. Ekonomie je totiž způsob myšlení. Jenže asi jinak, než si neekonom představuje.

O čem si tedy myslíte, že je ekonomie? Již dávno, ve třicátých letech minulého století, vznikla stručná a dokonce i srozumitelná definice: ekonomie je věda o alokaci statků mezi různé užití. Ještě předtím existovaly i jiné definice, jako věda o národním bohatství apod., které však neměly reálnou šanci na úspěch (alespoň, pokud měla být ekonomie vědou). Definice z 30.let je ale mylná. A byla mylná dokonce už v době svého vzniku, což u vědy zase až tak paradoxní být nemusí, rigidita je v ní někdy až téměř neuvěřitelně silná. V ekonomii je tak silná, že se o tuto definice opírají ekonomické učebnice i dnes a i dnes se to přednáší na VŠE. To svědčí o tom, jak rigidní jsou metody výuky ekonomie v České republice. Je se co divit? Po 40 letech vymývání mozků asi ne.

Tak o čem ta zpropadená ekonomie teda je, ty chytrej? Ekonomie je překvapivě univerzální vědou, ale ne zase tak univerzální, aby byla považována ze “chytračení o všem bez efektu”. Stručně je to věda o lidském jednání, (… no tos nám to osvětlil, remcá šťoura). Zkrátka, ekonomie se zabývá jednáním lidí obecně, zkoumá podstatu jednání, k čemu vede, jeho důsledky. A abych to ještě více zamotal, ekonomie je v podstatě “jen” aplikovaná logika. A naprosto triumfálním propadákem bude mé prohlášení, že ekonomie není empirická věda (… no tak to už ses ale fakt zbláznil, navíc je to pěkná nuda – ale aspoň ne v Brně).

No jak by ekonomie mohla být neempirickou vědou, když se zabývá evidentně empirickými jevy, co víc by mohlo být empirického, než životní situace lidí. Ekonomie totiž zkoumá to, co je v těchto životních situacích nutně přítomno, zkoumá v jednotlivostech univerzální, zákonitosti (koneckonců zákonitosti tvoří vědu). Vidíme každý den, jak jde náš soused do práce, jak si někdo kupuje v zelenině knihu, jak někdo horlivě diskutuje s kolegou a poté mu zasahuje uštěpačný slovní políček, vidíme toho denně zkrátka hodně. A ekonom se zajímá o to, co mají tyto situace společného. Všechny tyto situace jsou jednáním, člověk k něčemu směřuje a volí k tomu určité prostředky. A ekonom to umí popsat. Jako kdybyste odstrojili vše okolo a zbyla vám jakási železná kostra, která by se v každé té situaci pohybovala stejně, viděli byste naprosto identické pohyby této kostry. Těmito pohyby jsou jisté ekonomické zákonitosti, např. zákon, podle kterého člověk preferuje to, co ho uspokojuje víc, před tím, co ho uspokojuje méně. Tsss, taková trivialita, řeknete si. Tyto triviality se ale postupně rozšiřují do složitějších zákonitostí, které pak ústí třeba v mou činnost, zkoumání hospodářského cyklu. Důležité je zejména to, že podstata lidského jednání je při jednání skryta. Člověk ji (tu podstatu) nemůže pozorovat, pozorovat lze jen pohyby těla, pohyby v prostoru. Myšlení pozorovat nelze.

Nebudu se sáhodlouze rozepisovat o podstatě ekonomie, protože to by bylo opravdu hodně moc řádek. Ale na tomto příkladu je vidět, že ekonomie není jen úzkou vědou o peněžní ekonomice. Naopak, počíná zcela prostě u obecného lidského jednání, které se týká každodenních činností, čištění zubů, snídání, chození do práce, hraní her atd. Protože, přátelé, každá naše činnost je směna, směna jednoho stavu za stav jiný. A protože žijeme ve společnosti, má naše jednání důsledky i pro další lidi. Ekonom se tak nezabývá jen jednotlivými izolovanými činnostmi jako je čištění zubů, ale zejména souvislostmi, co toto čištění znamená. Člověk si musel koupit pastu na zuby a kartáček, ty někdo vyrobil a za to si koupil zase něco jiného, třeba Coca Colu nebo Frantu, za kterou si zase někdo jiný … Ekonomie je v podstatě zejména věda o souvilostech.

Když ekonom v televizi říká A, je tam kdesi za ním obsaženo i B. Ekonomie člověka učí správně myslet, ve smyslu logicky správně myslet. Nestát se obětí sofizmat, chybných logických úsudků, které se na první pohled tváří naprosto správně. Toto myšlení je v neobvyklé čistotě obsaženo v jedné ekonomické učebnici, která se přitom jako nudná učebnice nejen netváří, ale hlavně jí není. Byla napsána pro každého a obsahuje onen Heyneův “ekonomický styl myšlení”. Obsahuje nejčastější ekonomická sofizmata a s elegancí sobě vlastní je analyzuje a ukazuje všechny důsledky, které z té či oné situace plynou (např.regulace nájemného). Je to přitom psáno srozumitelně a také zábavně. Knihu doporučuji každému, kdo se chce více dozvědět o ekonomii a nemíní nad tím strávit své mládí či jinou etapu života. Je to “Ekonomie v jedné lekci” od neekonoma Henryho Hazlitta. Jak příznačné pro naši vědu, že její stěžejní dílo (nejen) současnosti napsal neekonom.

Na závěr si neodpustím poznámku, která mě možná bude stát nějaký ten hlas do “líbilo se”. Ekonomem, stejně jako dalšími povoláními, je v Česku snad každý. Dnes a denně se setkávám s tím, jak každý rozumí ekonomii nejlépe, jak svým selským rozumem dokáže analyzovat i ty nejsložitější ekonomické souvislosti. Ekonomie je navzdory všem výtkám a domněnkám věda a vyžaduje znalosti stejně jako jiné, dejme tomu přírodní vědy. Odvážil by se snad každý diskutovat o teorii relativity, jen tak z fleku? To, že je ekonomie o lidech, neznamená, že jí každý rozumí.

Reklama