Už když jsem si na podzim loňského roku kupoval MP3 přehrávač, tak jsem měl svrbění v pravé dolní ruce, které mi našeptávalo, abych si koupi dobře rozmyslel, že se něco chystá. Má ruka se opět nemýlila, jako už mnohokráte předtím. Vytušila totiž plán, který již minimálně několik měsíců chystal Carl Kruger zastupující své spoluobčany v parlamentu státu New York. Tento moudrý pán zasvěceně vysvětlil, že podle jeho návrhu bude ten, koho strážci zákona načapou, jak na ulici bezuzdně telefonuje, poslouchá svůj oblíbený hip hap hop nebo hraje videohru, bez milosti pokutován 100 dolary. Kruger totiž upozornil na skutečnost, že jsou tito nezodpovědní chodci příliš nebezpeční pro dopravu. Zběsile se vrhají pod kola automobilů, autobusů a kol. Jen v jeho čtvrti zemřely z tohoto důvody od září již tři lidé.
V případě Krugera jde naneštěstí jen o návrh, který pravděpodobně neprojde. Pokud by ale schválen byl, je otázkou, proč neschválit nějaký podobný návrh, který by pokutoval zamyšlení se. Pokud se totiž člověk zamyslí, „nevnímá“ velmi podobně jako člověk, který poslouchá hudbu. Ze zkušenosti mohu říci, že to je možná ještě hroší (ano ano, opět ona vtipná přesmyčka). Studie totiž jasně prokázaly, že pokud se člověk (nevím, jestli je mezi mužem a ženou v tomto ohledu rozdíl) soustředí na jednu věc, jeho schopnost reagovat na jiné vnější podněty se výrazně zpomalí. Myslím-li tedy při chůzi intenzivně na to, že mě doma čeká kupa nádobí, která se bude muset umýt, snadno při přecházení ulice přehlédnu, že jede automobil. Takové opatření by mělo zároveň zahrnovat zákaz mluvení s druhou či více osobami. Jde vlastně o podobný princip, soustředění se na jinou věc. Jistě, není rozhovor jako rozhovor, druhou osobu nemusím vnímat a mohu se skutečně soustředit na bezpečnost dopravy na chodníku a na silnici. Avšak totéž je možné i v případě poslechu hudby. Strážci pořádku a doufejme, že v budoucnu i myšlenek, by měli být vybaveni jakýmsi přístrojem, který by zaznamenával tok myšlenek jednotlivých lidí a odhaloval by, zda se dostatečně soustředí na dopravní situaci. Okamžitě by tak mohli spravedlivě pokutovat kohokoli, kdo se nebude věnovat řízení svého těla. A pokutami se lidé vycvičí k tomu, že na ulicích přestanou myslet na blbosti a budou se soustředit jen na to, na co se soustředit ze zákona mají. Tytéž návrhy na zákaz myšlení a mluvení bych aplikoval samozřejmě i na řidiče, kde je riziko vážnosti nehody ještě mnohem vyšší. Zkrátka a dobře, Krugerův návrh je jasný, prostý a moderní. A to je hlavní.