Reklama
 
Blog | Dan Vořechovský

Kdo neskáče, není …

Asi tento známý pokřik naznačený v nadpisu znáte. Bohužel nebo spíš bohudík právě ten na mysli nemám. Naopak, můj nadpis je mnohem přímější. Zítra totiž začíná jeden z vrcholů letošního, ale i příštího roku. Zkrátka a dobře, vrchol skokanské sezony, Turné čtyř můstků. A po letech mám opět takové to domácí svrbění, šak víme … 

Je o mě poměrně dobře neznámo, že jsem tak nějak přívrženec Rakouska. Již od mala jsem pozitivně vysazen na našeho jížního souseda a jako malý jsem dlouho rozpad Rakouského mocnářství oplakával a toužil po tom narodit se o dobrých 100 let dříve (aby to stálo za to). Z tohoto nerozumu jsem vyrostl, z náklonnosti k rakouským sportovcům ne. Rozumově jsem se snažil interní diskusní bitvou přesvědčit o tom, že bych logicky měl být příznivcem českého sportu, ale tato diskuse skončila rozmíškou a naštváním. Proto jsem jí již neopakoval a raději jsem se smířil se svým osudem vyděděnce se zahraničně (lépe řečeno austro) zaměřeným mozkem.

Již v létě se stalo něco, co jsem nečekal. Což není nic neobvyklého, zpravidla totiž raději nic pozitivního nečekám. A tak ani toto jsem nečekal. Z ničeho nic se v letní skokanské sezoně zjevil šestnáctiletý mladíček, který začal porážet o pěkné tisíce milimetrů ty nejznámější skokanské matadory. Má krásné poetické jméno, Gregor Schlierenzauer. A je podle sázkových kanceláří velkým favoritem na celkové vítězství. Velkým konkurentem je další objev, tentokráte z Norska, Anders Jacobsen. Tento objev již pro mě příjemným objevem není, ale skáče mu to pěkně, všechna čest. Je hlavním spolufavoritem soutěže, ale pokusím se ho přesvědčit, aby mi nadělil povánoční dárek a nevyhrál. Mimo hru nejsou ani další Rakušané, zejména Morgenstern a Koch, který ukazuje slibnou formu. Zlepší se, doufejme, i Wolfi a Andi. Kubovi moc šancí nedávám, asi má jako já syndrom vyhoření. Vzhledem k předpokladům se proto na letošní Turné více než těším. Po mnoha letech totiž reálně může zvítězit rakouský skokan. Naposledy vyhrál rakouský skokan Turné v sezoně 1999/2000, a to Andi Widhoelzl, který letos asi spíše bude bojovat o místo v rakouském A týmu.

Tuto radost z dosavadního průběhu skokanské sezony (a na jejím základě i má optimistická očekávání) mi kazí dosavadní průběh sezony sjezdařů. Ty tam jsou minulé roky, kdy Rakušané válcovali své soupeře a obsazovali pravidelně několik míst v první desítce, mnohokráte i více míst, než kolik jich v desítce bylo. Až včéra večer se snad rakouští sjezdaři chytli, ale pohled na celkový stav světového poháru je žalostný. A obávám se, že to byl jen takový malý výkřik, který se opět nebude delší dobu opakovat. Rád se budu mýlit. Takže Benni, Michi, Fritzoušku, Maroušku, ale i ty Hermánku, už … začněte lyžovat! Tím jsem chtěl jen říci, že na tomto příkladu je krásně vidět, že nic není dokonalé a hlavně spravedlivé. Spravedlivé by bylo, aby Rakušané vyhrávali všechno a vždycky. A hlavně, aby se o tom všude psalo.

A nakonec mé dva tipy na celkové pořadí Turné:

Scénář 1 (varianta, se kterou nechci počítat, ale která je realitě asi bližší):
1.Schlierenzauer
2.Jacobsen
3.Malysz

Scénář 2 (optimistická varianta, o které se mi zdá již několik dní):

1.Schlierenzauer
2.Morgenstern
3.Koch

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama