Z poslední doby stojí za zmínku firma Lenovo, jejíž počítače nebo notebooky jsou na českém trhu běžně k dostání. Lenovo je nástupcem počítačové divize firmy IBM a tak se získáním části této americké firmy získalo také její trhy. A právě to je pro čínské firmy velmi lákavé. Kromě toho byla pro Číňany lákavá bezesporu i vyspělá technologie jejího amerického konkurenta. Číňanům se díky komparativním výhodám vyplatilo s problémy se potýkajícího výrobce počítačů IBM převzít. Lenovo je na domácím trhu léta jedničkou a jeho podíl se pohybuje kolem 30%. Samotná firma uvádí, že nevidí příliš prostoru pro další růst na domácím trhu a tak se musí porozhlížet po trzích zahraničních. Se získáním počítačové divize firmy IBM se jí navíc otevřela cesta na vyspělé trhy.
Podobným “zachráncem” se překvapivě stal i čínský výrobce automobilů, firma Nanjing Automobile. Tato státní čínská firma koupila v loňském roce zkrachovalého britského výrobce automobilů, MG Rover Group. Samotnou značku Rover však nadále vlastní německá BMW. I zde Číňané zatoužili jak po technologii, tak po proniknutí na vyspělé trhy. Doma sice Nanjing Automobile spolupracuje formou “joint-venture” (společná firma) s italskými firmami Fiat a Iveco, nicméně tohle je trochu jiná káva. Je všeobecně známo, že Číňané obšlehnou všechno a hlavně rychle. A tak se Nanjing Automobile na domácím trhu trochu rozkoukal a hurá do Evropy. Určité know-how už má a firmu neradno podceňovat. V roce 2007 firma hodlá v Británii obnovit výrobu v továrnách MG Rover.
Na českém trhu nyní působí několik čínských firem, zpravidla menších. Velkou investici ale přinesl čínský výrobce spotřební elektroniky Changhong (ve spolupráci s českou finanční skupinou PPF), který v Nymburce postavil továrnu na výrobu LCD televizorů a právě najímá pracovníky. Jde jen o první vlaštovku nebo je to v Česku výjimečná investice?
V první řade v zahraničí zatím investují převážně velké čínské firmy. A ty jsou téměř výhradně vlastněné státem. Když se podíváme na žebříček 100 největších čínských firem, který publikoval server CNNMoney.com, zjistíme, že potenciálních čínských zahraničních investorů je relativně dost. Ovšem jen potenciálně. Musíme si uvědomit, že Čína je obecně zatím stále chudá země. Čína podle HDP na hlavu (přepočteno podle parity kupní síly) “okupuje” v celosvětovém srovnání 84.místo. Pro porovnání: Rumunsko je na 67.pozici, Česká republika je 38. s téměř 2,5krát vyšší hodnotou HDP na hlavu. Mnoha čínským firmám navíc stále chybí kvalitní management a jen těžko si lze představit, že by dokázaly řídit celosvětové firmy. To se týká zejména čínských bank. Ty jsou i z celosvětového hlediska obří, ale s prachmizerným řízením a mnoha kostlivci ve skříni. S velkou mírou pravděpodobnosti dojde k jejich převzetí nadnárodními finančními skupinami. Podobně zřejmě dopadnou i další firmy z finančního sektoru, pojišťovny a makléřské firmy.
Mnohem zajímavěji vypadají z tohoto pohledu telekomunikace. Jenže mobilní operátoři (China Mobile nebo China Unicom) zatím nejeví vůbec žádný zájem o pronikání na vyspělé trhy. Zatím jim “stačí” trh domácí. Důvod je zřejmě prostý: na zahraničních trzích je tak trochu “plno”, zatímco čínský trh jeví stále velké rezervy. Vždyť mobilních uživatelů je zatím stále “jen” 431 milionů (z 1,3 mld.obyvatel). Penetrace trhu je tedy oproti vyspělým trhům stále nízká a možnosti rozvoje, vzhledem k ekonomickému růstu, značné. To se týká i služeb s mobilními komunikacemi souvisejícími, kde navíc rozhodující úlohu hrají i specifika asijských trhů. Mobilního čínského operátora se tedy v Česku nebo v Evropě asi hned tak nedočkáme. Čínské ropné koncerny Sinopec nebo Petrochina budou asi jen s velmi nízkou mírou pravděpodobnosti usilovat o “ropné království” Karla Komárka na Moravě. Těch se tedy také nedočkáme. Podobná situace panuje v ocelářství nebo těžebním průmyslu. Pro velké čínské firmy je český trh příliš malý, i když u oceláren by tu jistá možnost byla. To je ale, když už, hudba budoucnosti.
Kdo tedy vlastně přichází reálně v úvahu? Nabízí se dvě odvětví. Automobilový průmysl a spotřební elektronika. Čínské automobilky jsou velmi ambiciózní a český trh je pro automobilový průmysl jako stvořený, je tu infrastruktura, kvalitní pracovní síla, technologie a dodavatelská síť. Automobilkou s celosvětovými ambicemi je např. Shanghai Automotive (SAIC). Na domácím trhu SAIC spolupracuje s General Motors a Volkswagenem. Firma navíc vlastní (49%) korejskou automobilku Ssang Yong. Česká republika by pro SAIC byla jistě vhodným výrobním teritoriem pro expanzi na evropské trhy. Otázkou samozřejmě je, zdali by se tady další automobilka “uživila”. Dalším adeptem je firma Geely, která na evropské trhy už pomalu expanduje. Totéž platí pro Jiangling Motors a její “kopii” Frontery Landwind. Dle mého názoru je už jen otázka času, když některá z čínských firem zahájí výrobu svých modelů v Evropě (pomineme-li případ Nanjing Automobile).
Druhou zajímavou oblastí je spotřební elektronika, kde bychom se reálně mohli dočkat firmy TCL, největšího výrobce televizorů na světě, který na našem trhu mimojiné obnovuje prodej telefonů firmy Alcatel, kterou nyní vlastní. Nereálná se jistě nejeví ani firma Haier, která na domácím trhu vyrábí kromě praček nebo ledniček i mobilní telefony. Obě firmy se na vyspělé trhy intenzivně tlačí a zejména Haier bude muset výrazně zvýšit kvalitu svých produktů. Za tímto účelem může zvolit podobnou cestu jako Changhong a postavit zcela novou továrnu v některé z “levnějších” zemí EU. Totéž platí pro dravé konkurenty, firmy Hisense a Konka.
Možných čínských adeptů by zřejmě bylo mnohem víc. Ale jako nástřel by to mohlo stačit. To co se ještě před pár lety zdálo jako poměrně nepravděpodobné, dnes vypadá jinak. Čína bohatne a s tím se mění i struktura hospodářství, tamní firmy se více orientují na zboží s vyšší přidanou hodnotou a logicky cílí i na zahraniční trhy. Na druhou stranu, hromadný příchod čínských investic jistě nečekejme, budou to spíš ojedinělé investice, něco ve stylu Korejců a Japonců. Pokud sem Číňané budou chodit bez investičních pobídek, bude to vynikající. Pokud je budou využívat, bude problematické vyčíslit náklady a přínosy.