Shrnout život a dílo Miltona Friedmana v pár odstavcích by byl nadlidský úkon. Na vysoké škole jsem z Friedmana dokonce skládal zkoušku a dostal jsem za jedna. Považuji se tak za vcelku možného interpreta jeho díla, ale i života. Je to ekonom, který ovlivnil můj názor na svět podstatným způsobem, i když jsem s ním na kafi nikdy nebyl. Někdy v osmnácti letech byl totiž Milton Friedman ekonom, který mě naprosto zasáhl a navždy změnil mé keynesiánské uvažování. A za to mu budu do konce svého života vděčný.
Friedman měl na ekonomii vliv zejména dvojím způsobem. Byl ekonomem, který změnil nejen keynesiánské uvažování mé, ale na celém světě. Keynesiánství nejenže tvrdě kritizoval a předkládal modely, které tradiční keynesiánské koncepty kritizovaly, ale především přicházel s naprosto odlišným řešením. Sázel na trh. A v 50. a 60. letech to nebylo nic lehkého, tehdy byla obhajoba svobodného trhu obecně považována za obhajobu dávno překonaných myšlenek. Jenže stagflace v sedmdesátých letech dala za pravdu nejen Friedmanovi, ale všem dalším stoupencům svobodného obchodu a soukromého vlastnictví. Ale byl to právě Friedman a tehdy na krátkou dobu značně populární “rakouská” škola (zejména díky udělení Nobelovy ceny Hayekovi), ke komu se mohli ekonomové obrátit a o jehož teorie se mohli opřít. Friedmanovi tak patří neskonalé pocty za neúnavnou obhajobu svobodného trhu a oprávněnou kritiku Keynese a celého keynesiánského směru. Na konci 70.letech definitivně skončil keynesiánský experiment a nastoupila Friedmanova éra, neboť Friedman formoval názory dalších ekonomických škol (zejména velmi populární a vlivné školy racionálních očekávání).
Friedman však dokázal ještě mnohem více. Navždy změnil paradigma ekonomické vědy, přišel s novou metodou a dokázal ekonomii předat “do praxe”. Díky němu začali být ekonomové bráni vážně a díky němu se postupem času zkvalitnilo ekonomické vzdělání. Domnívám se, že většina zastánců svobodného trhu, se k tomuto názoru dostala přes friedmanovské ekonomické teorie, které dokazovaly nemožnost keynesiánských myšlenek. Jeho metoda dodnes dominuje ekonomické vědě a nahradila ekonomický realismus keynesiánské éry. Friedmanovo pojetí ekonomické vědecké metody silně kritizuji, ale nic to nemění na tom, že jeho vliv je v této oblasti nesporný a naprosto zásadní. Friedman tím definitivně změnil ekonomickou vědu, ať se mi to osobně líbí nebo ne.
Friedman nebyl pochopitelně neomylný a nejlépe to vystihl jiný ekonom, Murray Rothbard, podle kterého mají ekonomové tendenci věnovat se oblasti, v které jsou nejhorší. Friedman byl vynikající ekonom, až na měnové otázky. A právě jim zasvětil většinu svého života. Jeho kauzální spojení měnové politiky a inflace je jen nedokonalou verzí toho, co již dávno tvrdili jiní ekonomové (zejména Mises). Friedman byl zastánce papírových peněz a za příčinu finančních krizí považoval pevné měnové kurzy. Jeho teorie padá nejen kvůli případům, kdy ke krizím došlo i v případě pružných měnových kurzů, ale zejména kvůli chybným východiskům. Friedman se kriticky mýlil i ohledně příčiny Velké Deprese, což opět souviselo s jeho pohledem na úlohu měnové politiky.
Jenže Friedman nebyl jen teoretikem, ale aktivně usiloval o přenos svých teorií do praxe. Za to nepochybně byl a bude obdivovaným ale i značně nenáviděným ekonomem. Friedman (a další jeho kolegové z Chicagské školy) například pomáhal s ekonomickou reformou v Chile generálu Pinochetovi, za což byl mnohými morálně odsuzován (navzdory nespornému úspěchu ekonomických reforem). Ve Spojených státech byla na konci 70. let aplikována jeho teorie konstantního nárůstu peněz v oběhu (respektive cílování měnových agregátů), což však neskončilo příliš slavně a jeho koncept byl de facto v roce 1987 opuštěn. Vliv Friedmana na politiku centrálních bank po celém světě je však zřejmý a dodnes se jeho myšlenkami některé řídí. V neposlední řadě stojí za zmínku jeho koncepce negativní daně, kterou v jisté podobě obsahuje i Tlustého daňová reforma. Velkou obdivovatelkou Miltona Friedmana byla i britská ministerská předsedkyně Margareth Thatcherové, která svou ekonomickou politiku částečně na friedmanovských teoriích postavila. Konečně i po revoluci se ekonomičtí reformátoři kromě Hayeka inspirovali i Friedmanem. Ten také několikrát postup reforem v České republice chválil.
Milton Friedman byl také vynikajícím interpretem obtížných ekonomických teorií, čehož důkazem jsou i do češtiny přeložené knihy Svoboda volby a Kapitalismus a svoboda. Stále se od něj můžeme učit a jeho odchodem se na tom nic nemění.